Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) je dědičně podmíněná vývojová anomálie jednoho z největších kloubů v těle psa. Dědičné založení je komplikované, uvažuje se o po­lygenní dědičnosti, o podmínění mnoha vlo­hami (alelami) malého účinku, polygeny ne­boli minorgeny. Při polygenní dědičnosti DKK jde zřejmě navíc o aditivnl vztah alel malého účinku.
O aditivitě se mluví, když mezi dvěma pá­rovými vlohami v alelickém páru nejde o kla­sický vztah dominance a recesivity, ale o to, že jedna je aktivní a zodpovídá za určitý stu­peň příslušného znaku, zatímco druhá je ne­utrální a na utváření znaku se nikterak ne­podílí. Účinky aktivních alel z různých vlo­hových párů se přitom sčítají, a proto se mluví o aditivité nebo o aditivnich faktorech. Aditivita může vysvětlovat, proč mezi jednotlivými odlišitelnými stupni existuje více méně plynulá řada přechodů.
Vedle dědičných faktorů se na výsledné podobě kyčelního kloubu podílejí další vnitř­ní faktory a do určité míry také vnější vlivy. Důležité přitom je, že toto dědičné podmí­nění neznamená nutně a nezbytně, že no­sitel nežádoucího genetického založení (ge­notypu) musí být vadou také postižen. O tom, zda se nepříznivé vlohové založení uplatní či ne, a když ano, tak v jaké míře, rozhodují podmínky vnějšího prostředí, k nimž patří - kromě jiného - také výživa.
Jednou vyvolávající příčinou vzniku (pro­jevu) DKK je nedostatečná biosyntéza ko­lagenu. (Jinou je nedostatečná biosyntéza glykosaminoglykanů, nezbytných pro dobrý stav kloubních chrupavek, kloubních pouz­der a vazů.) Nedostatek kolagenu narušuje osteogenezi (ale také chondrogenezi a tvor­bu některých druhů vaziva). Jestliže je sti­žen jedinec predisponovaný geneticky k DKK nedostatečnou endogenní (jeho tělu vlastní) produkcí kyseliny askorbové (vita­minu C), anebo nestačí-li endogenní produk­ce enormním nárokům jeho organismu (např. u mladého rychle rostoucího psa vel­kého či obřího plemene), trpí nedostatečnou tvorbou kolagenu, protože vitamin C je pro jednu fázi biosyntézy tohoto proteinu napro­sto nezbytný.(Biosyntézu kolagenu může narušit také výrazný nedostatek využitelných proteinů v potravě.)
Kostní tkáň je jedním typem pojivových tkání. Tyto tkáně, k nimž patří také vazivo a chrupavka, mají podobnou histologickou strukturu. Sestávají z buněk (u kosti to jsou osteoblasty, osteocyty) a mezibuněčné hmoty (základní nestrukturované matrix), kterou prostupují vláknité struktury (fibrily). V nestrukturované matrix se ukládají mine­rální látky, především hydroxy/I/apatit, což dodává kosti tvrdost. Mikrokrystaly hydroxylI/apatitu jsou uspořádány kolem dlouhých, tenkých proteinových polymerů, kolagen­ních fibril, které jsou v matrix jakoby zality.
Kolagen je unikátní živočišná bílkovina, nejhojnější protein v těle savců. Díky svojí struktuře (trojitá pravotočivá superšroubo­vice tvořená třemi levotočivými šroubovice­mi) jsou kolagenní vlákna málo pružná, ale velmi pevná v tahu. Biosyntéza kolagenu probíhá (stručně řečeno) v drsném endo­plasmatickém retikulu osteoblastů (kostních buněk), kde nejprve vznikají alfa řetězce polypeptidů a z nich potom prokolagen. Do něj jsou inkorporovány dvě aminokyseliny - ­prolin a lyzin. Následně dochází za účasti dvou enzymů - peptidylprolinhydroxylázy (_ prolylhydroxylázy) apeptidyllyzinhydroxylá­zy (= lyzylhydroxylázy) - k hydroxylaci proli­nua lyzinu. Kofaktorem peptidylprolinhyd­roxylázy (tj. tou složkou molekuly enzymu, která rozhoduje o jeho účinku) je kyselina askorbová. Hydroxylací prolinu na hydroxy­prolin a lyzinu na hydroxylyzin vzniká z pro­kolagenu vlastní kolagen.
Z uvedeného plyne, že bez kyseliny as­korbové nemůže hydroxylace prolinu pro­běhnout, a proto nemůže bez vitaminu C z prokolagenu vzniknout kolagen. Tím je také dán význam vitaminu C pro růst a regene­raci (hojení) kostní tkáně, ale i jiných tkání, které tento protein obsahují, např. hyalinních chrupavek pokrývajících artikulační plochy kloubních hlavic (epifýz) v pohyblivých kloubních spojeních (diartrózách). Na rozdíl od vitaminu C a přípravků ob­sahujících glykosaminoglykany (GAG) nemá podávání želatinového (=kolagenního) hvd­rolvzátu pro stav kostí a kloubních chrupa­vek, a tím pro stav kloubů (diartróz), prak­ticky žádný význam. I kdyby byl tento hyd­rolyzát pro organismus psa dobře využitel­ným zdrojem hydroxyprolinu a hydroxylyzi­nu, pro biosyntézu kolagenu je to zcela ne­podstatné. Hydroxyprolin, pro strukturu ko­lagenu velmi důležitá aminokyselina, ani hydroxylyzin, není totiž inkorporován do ko­lagenu syntetizovaného organismem. Nee­xistuje žádná tRNA (transferová ribonukle­ová kyselina), která by byla schopna hydro­xyprolin (a právě tak hydroxylyzin) akcepto­vat a umístit do řetězce vytvářeného kola­genu. Představa, kterou výrobci imputují zá­kazníkům, že želatinový hydrotyzát se do­stává „přímo" do kloubních chrupavek, kos­tí a vazů a vyživuje je, je naprosto nesmysl­ná.
V průběhu trávení se totiž vůbec nevstře­bávají proteiny, ale převážně pouze jejich stavební kameny - aminokyseliny a z části dipeptidy a tripeptidy, které jsou pak hydrolyzovány na aminokyseliny intracelulárně (ve slizničních buňkách). 1 kolagenníhydrolyzát musí být nejprve v trávicím traktu rozložen na uvedené složky. Z aminokyselin přiiatých potravou potom organismus syntetizuje podle svého genetického kódu sobě vlastní oro­teinv. Při potravě obsahující dostatek pro or­ganismus psa dobře využitelných proteinů,­ zdrojů aminokyselin, je podávání želatinové­ho (= kolagenního) hydrolyzátu zbytečné.
Je známo, že ze spojení dvou DKK postižených rodičů vzejde většina potom­stva rovněž touto vývojovou vadou po­stiženého. Nižší procento postiženého potomstva vzejde ze spojení rodičů, z nichž alespoň jeden je této vady prost a nejmenší procento DKK postižených ště­ňat pochází z takových spojení, v nichž ani jeden z rodičů není vadou postižen. Tato skutečnost odůvodňuje poměrně časté chovatelské opatření - zákaz vzá­jemného spojování rodičů postižených DKK. V některých případech, např. při po­měrně úzké chovné základně, nelze však toto opatření uplatňovat plošně a do všech důsledků.
Je-li nutné či potřebné, at' již z jakého­koli důvodu, spojovat rodiče postižené DKK, je třeba počítat s vyšším výskytem této vývojové anomálie u potomstva. Na­štěstí lze vhodným složením potravy fe­notypickému (vnějšímu) projevu nepříz­nivého genového založení do značné míry zabránit. Vhodným složením potra­vy se v tomto případě myslí odpovídající přívod minerálií, hlavně vápníku, glykos­aminoglykanů a vitaminu C (jakož i při­měřené množství proteinů živočišného původu). Jde o zajištění odpovídající osi­fikace kostní tkáně, o úspěšnou kalcifi­kaci mezibuněčné hmoty, o úspěšný prů­běh biosyntézy kolagenu, o perfektní stav kloubních chrupavek, kloubních pouzder a vazů díky normálně probíhající výmě­ně látkové (metabolismu) v nekrvené hyalinní chrupavce kloubních epifýz. Tím­to způsobem je možno výrazně snížit pro­cento postižených štěňat, případně lze u potomstva dosáhnout (za předpokladu pokračující dotace všech potřebných lá­tek) signifikantně nižšího stupně postiže­ní.
Pes nikdy neonemocní skorbutem (kurdějemi), nemocí, která je typickým proje­vem avitaminózy C. Většinou, ovšem zcela nesprávně, bývá tato nemoc pova­žována za jediný příznak nedostatku vi­taminu C. Ve skutečnosti existují i jiné příznaky, ale nejsou obvykle na první po­hled tak nápadné jako kurděje. Mají ovšem stejnou příčinu jako skorbut - po­stižení tkání obsahujících kolagen. Pes nemůže skorbutem onemocnět, protože jeho organismus - na rozdíl od organis­mu primátů, morčete a některých jiných savců - si sám vitamin C v určitém množ­ství syntetizuje z glukózy (tato endogen­ní produkce činí asi 40 mg na 1 kg těl. hmot. a den). To ovšem neznamená, že vlastní produkce kyseliny askorbové po­kryje veškeré potřeby organismu psa, že pes nemůže trpět nedostatkem tohoto vi­taminu.
Je známo, že u skorbutických pacien­tů se kromě klasických příznaků tohoto onemocnění - krvácivost dásní, viklání a vypadávání zubů, atd. - pomalu a obtíž­ně hojí různá poranění a v mládí se u nich špatně vyvíjejí kosti a zuby. Tyto defekty souvisejí bezprostředně s nedostatečnou produkcí kolagenu, způsobenou nedo­statkem vitaminu C. Pes, i když se u něho špatný stav sliznice dutiny ústní typický pro skorbut nevyvine, může trpět, stejně jako člověk, dalšími výše uvedenými po­ruchami z nedostatku kyseliny askorbo­vé nebo jejích solí - askorbátů (askorba­nů), především sodnéhoa vápenatého. Biosyntéza kolagenu a vznik kolagenních fibril se při dostatečném množství kyseli­ny askorbové zvyšuje o 30 až 90 % a je­jich ukládání do základní matrix vzrůstá o 80 %.
Mnohá průmyslově vyráběná krmiva pro psy vitamin C buď vůbec neobsahu­jí, anebo jej obsahují tak málo, že to pro účinné ovlivnění biosyntézy kolagenu nemá žádný podstatný význam. Tito vý­robci obvykle argumentují tím, že když všeobecně uznávaná americká norma NRC (National Resource Council) jeho minimální potřebu u psa vůbec nestano­vuje, není jej nutno do kompletní krmné směsi přidávat. Z toho se potom někdy nesmyslně vyvozuje, že když norma NRC potřebu tohoto vitaminu neuvádí, je zby­tečné ba nesprávné jej doplňovat (suple­mentovat) do potravy psa. Tato zcestná úvaha však dokazuje pouze to, že její au­tor neví zhola nic o biosyntéze kolagenu, o biochemických reakcích, které při ní probíhají.
Vitamin C ve vhodné lékové formě (předcházející překyselení zažívacího traktu) je třeba přidávat do potravy psů ohrožených dysplazií kyčelního kloubu nebo touto vývojovou anomálií postiže­ných. Suplementace kyseliny askorbové je potřebná také u kloubních onemocně­ní jako je artritida, disekující osteochond­ritida nebo Legg-Calvé-Perthesova ne­moc aj. Je však velmi vhodná i při hojení kostních zranění (fraktur) nebo po chirur­gických výkonech na kostře.
Význam vitaminu C pro dobrý vývoj, růst a stav kostní tkáně nesnižuje ani ne­ruší nutnost přívodu minerálních látek, především vápníku, ani potřebu podává­ní glykosaminoglykanů. Rozhodně neči­ní zbytečnou suplementaci těchto látek do potravy jedinců ohrožených či trpících některou z výše uvedených chorob nebo vývojových poruch (jako je DKK).
Tam, kde je třeba, např. u mladých rychle rostoucích jedinců velkých a ob­řích plemen, nebo u jedinců pocházejí­cích ze zatížených linií, je nejen možné, ale nezbytné podávat vhodný zdroj váp­níku (z nabídky naší firmy např. WEL­PENKALK, CALCIUM CARBONAT, CAL­CIUM CITRÁT, CALCILETTEN, CALCI­VITAL), účinný zdroj glykosaminoglyka­nů (GAG), vitamin C a případně aktivátor metabolismu kostní tkáně (ARTHRO­TABS) současně a v odpovídajících dáv­kách podle doporučení výrobce (s výjim­kou vitaminu C - ten se dávkuje podle níže uvedeného doporučení). Všechny tyto přípravky se vzájemně vhodně doplňují, působí synergicky.
Obecně doporučované léčebné dávky vitaminu C pro psa se pohybují od 100 do 500 mg pro zvíře (podle velikostí) 3krát denně. Pro zlepšení biosyntézy kolage­nu tyto dávky ale nestačí. Potřebné jsou dávky mnohem vyšší, megadávky. Je možné je podávat díky tomu, že kyselina askorbová je vodorozpustný vitamin, kte­rý se v organismu nekumuluje a neškodí mu. Podávání megadávek ovšem vyža­duje vhodnou lékovou formu, běžné hu­mánní nebo veterinární přípravky k tomu­to účelu nejsou použitelné.
Podávání megadávek vitaminu C ve formě tablet, potahovaných tablet nebo dražé může vyvolat gastrointestinální problémy (způsobené hyperaciditou). Vi­tamin se navíc po podání těchto lékových forem nestačí utilizovat, rychle je vylučo­ván močí a nevyužit odchází z organis­mu. Vitamin C podávaný ve formě kapslí s prodlouženým účinkem, které pomalu uvolňují účinnou látku, nebo v podobě solí kyseliny askorbové, jako je calcium ascorbat nebo magnesium ascorbat, je v tomto směru vhodnější. Ještě vhodněj­ší je polyascorbat, tzv. ester - C, který se nejlépe ze všech chemických podob vi­taminu C vstřebává a distribuje v orga­nismu. Proto je také považován za ob­zvlášt' účinný prostředek proti osteoartri­tidě, rheumatoidníartritidě a dysplazii ky­čelního kloubu. Umožňuje suplementaci účinné látky v dávkách, které vykazují žádoucí efekt, aniž by měly jakékoli nežá­doucí vedlejší účinky.
Bohužel, ani přípravky s obsahem as­korbátu vápenatého nebo askorbátu ho­řečnatého, ani přípravky na bázi esteru ­Cdosud u nás nejsou k dispozici. Je však k dispozici přípravek Cetebe© -kapsle s prodlouženým účinkem. Z těchto kapslí se účinná látka uvolňuje pomalu a její hla­dina v organismu psa se udržuje asi 12 h po podání na žádoucí úrovni (dostupnost a využitelnost kyseliny askorbové pro organismus je tak mnohem lepší než po stejné dávce ve formě tablet). Uvedený přípravek je určen pro humánní účely, ale může se používat i u psů. Je k dostání v každé lékárně bez lékařského předpisu.